Alarmující statistiky

"Ve zdravém těle, zdravý duch"

Doba se změnila, ovšem nejnovější vědecké výzkumy a studie dokazují, že v hesle starých Římanů, které u nás již od 19. století propagují třeba Sokolové je víc pravdy, než se kdy mohlo zdát. Mezi fyzickým a kognitivním vývojem člověka existuje poměrně úzká linka. Pohybová stimulace totiž podporuje růst neurálních sítí, protože v mozku se produkuje více hormonů, které jsou za to zodpovědné. Pravidelná tělesná výchova s určitou částí volné hry výrazně zvyšuje produkci těchto hormonů. Děti se lépe učí, mají lepší seberegulaci a lepší výsledky ve škole. Jednoznačně se prokazuje, že pohybová aktivita má blahodárný vliv na míru operativní pracovní paměti, na rozvoj fluidní inteligence (improvizace) i koncepční myšlení (tvorba plánu, organizační činnosti). Lidský mozek se v minulosti nevyvíjel tím, že jsme seděli u ohně a povídali si. Lidský mozek se nejrychleji rozvíjel v době lovců a sběračů, kdy člověk musel denně urazit 8-15 km. Lhostejno jestli to bylo dítě nebo třicetiletý chlap.

V roce 1991 byla jen 3% dětí v ČR obézních, v roce 2021 už jich bylo 16,4% (více než pětinásobek). Řečí dětí: ve třídě byl 1 tlusťoch, dnes jich je tam 5-6. Dětí s nadváhou bylo 7%, v roce 2021 pak 9,6%. Česko bylo v roce 2021 podle statistik WHO (Světová zdravotnická organizace) na první místě v nadváze dětí ze všech zemí na světě (!). Ani často zmiňované USA nemá tak vysoké procento obézních dětí, jako máme my. Další rozsáhlé studie WHO jednoznačně dokázaly, že každý 1 dolar investovaný do sportu, ušetří 4 dolary ve zdravotnictví. Máme v ČR zájem mít zdravou populaci nebo ji budeme radši léčit z chorob, které souvisejí s obezitou. Chceme řešit příčinu nebo následek? 

Denní průměr pohybové aktivity dětí (střední až vysoké intenzity) se za dvacet let snížil na 55 a 45 minut. Před dvaceti lety to byl dvojnásobek, tedy 90 minut. Ze studií opět víme, že 60 minut pohybu ve střední až vysoké intenzitě je základní, nepodkročitelný, preventivní objem aktivity, abychom si do budoucna neroztočili špatnou zdravotní spirálu. Přeloženo do řeči dětí –  pokud se nehýbeš aspoň hodinu denně, je úplně jedno, jestli je to 45 nebo 15 minut. Prostě budeš mít do budoucna problém. Toto se ovšem netýká jen nesportujících dětí. I hokejový dorostenci v průměru stěží udělají 80 minut této intenzity, i když mají třeba 4x týdně trénink, k tomu posilovnu a další kompenzace. Tedy tito mají méně intenzivního pohybu než průměrné dítě v roce 1991. Přes 40% dětí hodinovou hranici neplní vůbec. Dovedete si představit mít v budoucnu 40% populace v nemocnicích nebo na různých medikamentech? Budou na to stačit kapacity finanční, personální či prostorové? 

"Mládí rozhoduje o tom, jaké bude staří"

Profesor Jan Pirk, uznávaný český kardiolog říká: "Při zahájení cvičení ve středním věku se prodlouží doba života o dva roky, ovšem o deset let se prodlouží délka aktivního života." On sám je jasným důkazem, jak aktivně se může v šestasedmdesáti žít. 

Další čísla platí pro celou Evropu - 15% populace nechodí kontinuálně v průběhu týdne ani 10 minut denně, 12% populace sedí více než 8,5 hodiny denně. A zpět do českých škol: kritickou zónu zdatnosti nedosahuje aktuálně 19% dětí ve 3. ročníku základní školy, 16% dětí v sedmém ročníku a dokonce 22% ve druhém ročníku na středních školách. Děti totálně propadly v běžecké vytrvalosti, žádná hitparáda to není ani v dynamické síle dolních končetin či koordinaci.

Sport má u dítěte naplňovat a kompenzovat požadavky změněného způsobu života. Stimuluje aktivní zdraví, výkonnost i proces růstu a vývoje. Sport dává malému človíčkovi radost ze hry. Aktuálně se ztrácí emoční část, tedy radost z pohybu jako takového. Řadu současných dětí nebaví, aby je něco bolelo.

Jak z toho ven?

Konkrétní tvorba a naplnění vizí a strategií včetně jejich vyhodnocování a stálého vylepšování na základě dat vědeckých poznatků není jen doménou severských zemí – například Švédska či Finska. Konkrétní celostátní program nastartovalo například Maďarsko a po 14 letech má konkrétní a jasné výsledky – zlepšení naprosté většiny sledovaných parametrů a hádejte kolik medailí z pařížské olympiády? 19, my 5. To už je samozřejmě jen třešnička na dortu, ale statisíce zdravotně, fyzicky i psychicky zdravějších dětí a mladých lidí ukazují, že to jde i v podmínkách střední Evropy. I třeba Slováci už se probudili. My stále ne! Detaily nabízí Sport magazín.

zdroj: Magazín Sport (Deník sport, 13.12.2024)

další odkazy:
Konference Česko v pohybu na cestě ke zdraví
Dětská obezita 2021 (PDF)
Data.worldobesity.org
Česká školní inspekce - Kvalita vzdělávání 22/23 (str. 117), (PDF)
Česká školní inspekce - Tělesná zdatnost žáků ZŠ a SŠ