Martin Kos, stále hrající jeden z prvních členů Spartaku

Ale srdce vždy patřilo Pelhřimovu, za který hraje od prvního dne jeho založení.

Ahoj Martine, ve středu jste prohráli v 5. kole poháru proti nováčkovi první ligy, Náchodu. Nejspíš se rozhodlo v první třetině. Takový vstup jste si určitě nepředstavovali. Co se nepovedlo?
„Ahoj Martine, nemyslím, že se rozhodlo v první třetině. Náchod byl od začátku do konce lepší, důraznější, produktivnější — jinak než prohrou to dopadnout nemohlo. První třetina byla asi nejhorší, ale to nás provází bohužel delší dobu! Je na čase to otočit, protože takto pokračovat nemůžeme a nechceme!“

První gól přišel až ve druhé třetině, když se prohrávalo 0:4. A druhý v poslední třetině v podstatě za rozhodnutého stavu. Čím to bylo, že jste se více neprosadili?
„Jsou dvě roviny. Jedna je hra soupeře, který nás do šancí tolik nepustil. Druhá je naše hra do útoku, a ta je za mě špatná. Góly pravidelně dávají asi dva hráči, což je málo (to se bavíme o sezóně — nemyslím jen pohár). Kvalita divize je, až na pár výjimek, slabá! Proto od sebe, ale i spoluhráčů, očekávám daleko více nejen gólů, ale i herní vyspělosti. Potenciál máme, prostor ke zlepšení máme (hodně). Méně kecat, více činit. Namluvili jsme toho v šatně dost v poslední době.“

Ve 4. kole jste vyřadili prvoligový Chomutov, který se z pohledu diváka mohl zdát jako těžší soupeř. Jaký byl hlavní rozdíl v utkáních?
„Chomutov hrál více florbal, což nám sedělo více. Teď si nebudeme nic nalhávat — formu nemáme. Náchod to včera řezal, a to není zrovna naše silná stránka. Potažmo mu to tam napadalo v první třetině skoro všechno, ale šli si za tím. Zaslouží si kredit a ještě jednou gratuluji! Další věci tu ventilovat nebudu. Ať si každý zamete před vlastním prahem.“

I po vypadnutí si myslím, že se to může brát jako pěkný úspěch. Jak bys zhodnotil průběh poháru?
„Abych tu nemlel kraviny. Pohár je, myslím, brán jako příprava, takže do něj mohli zasáhnout i hráči B týmu. Ta první kola jsou o tom se rozehrát a nezranit se. Všechna utkání jsem nehrál, ale herně a výsledkově to bylo vše ok. Utkání proti týmům z Národky a 1. ligy samozřejmě mají daleko větší kvalitu. To nám svědčí. Pohár je druhořadý, máme pouze jeden cíl. Tohle beru jako poslední varování, facku, za kterou se musíme fanouškům omluvit a odčinit v sobotu. Potom pohár řešit nikdo nebude. Za mě spokojenost, ukázali jsme, že hrát florbal umíme, ač tomu včera tak nebylo.“

Když se podíváme na ligu. Začátek sezóny v podání vítězné šňůry a od prohry s Brno Hornets se to dá nazvat střídavě jasno-zataženo. Kde vidíš hlavní důvod, že se v tuto chvíli nedaří proti soupeřům, kteří jsou řekněme v TOP 5?
„Jdu zápas od zápasu, nehrál jsem všechny zápasy a těžko hrát budu. Záleží na rozpisu, zdraví hráčů a formě. V zápasech, které jsem hrál, nepodceňuji žádného soupeře. Brno hrálo super! Neviděl jsem velký rozdíl mezi ním a Říčany, Chomutovem, potažmo Náchodem. Rozdílné jsou výsledky. Prohráli jsme s dobrým týmem, který předvedl dobrý výkon. Kutná Hora byla slabší. Hraješ venku, momentálně se tak nedaří. Přišla prohra. Prohrálo se s 1. a 2. týmem. Nemáme radost, ale nedělal bych z toho vědu. Jestli teď máme slabší období a v play off budeme v topu, bereme to. V tom posledním utkání, co se ztratily body (Letohrad), jsem nehrál, tak ho nekomentuji. Zbytek jsme v pohodě vyhráli, ač kvalitu čekám větší. Po základní části se ukáže pravda, jak na tom kdo je. Jestli někdo čekal, že se bude jen vyhrávat, tak se prostě spletl.“

V sobotu hrajete „derby“ proti SK Jihlava. Nebude to určitě opět jednoduché utkání. Co bude hlavní stavební kámen úspěchu?
„Derby v uvozovkách jsi napsal dobře, protože týmů z Jihlavy je hodně. Pro mě zápas, kde mě zajímají pouze tři body, a potom jít rychle za holkami domů. Obrana, týmový duch a obětavost. Samozřejmě naše kvalita. Znovu opakuji, soupeře nepodceňuji, věřím v NÁS!“

Hraješ už 25 let! To znamená, že jsi u klubu od úplného začátku. Jak ses dostal k florbalu a kde bereš už čtvrtstoletí motivaci stále chodit na tréninky a dávat do toho všechno?
„Ono už je to spíš 27 nebo 28 let. Bylo to na základce se a za chvíli se zakládal oddíl, tak jsem naskočil rovnou za muže, protože jiná možnost ani nebyla. Motivace je prostá — baví mě florbal. Nebaví mě běhat a cvičit, ale baví mě žrát! Takže se musím hýbat, abych nebyl jako meloun, ale jen polomeloun. Nic jiného už neumím a i u florbalu to se mnou jde rychle z kopce. Nepiju a nekouřím, takže rodina, práce a florbal. Musíš mít cíl. Já ho mám — být nejlepší, takže z cíle se stal sen.“