Letní soustředění dorostenek v Kletečné
Sobota 10.8.
Po příjezdu okolo třetí hodiny a ubytování vyrážíme na již tradiční běh po okolí. Nad hlavou se nám doslova stahují mračna, ale to nás neodradí. Za půlkou našeho 5 km dlouhého okruhu začne pršet, ale to nám nevadí a naštěstí to není nic velkého. Pak ještě jeden zápas v nohejbale a je čas na večeři. Po večeři troška teorie, bavíme se o budoucnosti, našich cílech, co nás čeká.
Neděle 11.8.
Jdeme na to, dáváme si ranní rozcvičku před snídaní, protáhneme tělo a po snídani balíme věci a vyrážíme do Kutné Hory. Čekají tam na nás domácí holky z Kutné Hory a také holky ze Světlé nad Sázavou na společném tréninku a zápasu. Hale je naše od 11 do 16 hodin, tedy opravdu hodně florbalu. Bylo to super odpoledne, měli jsme společně florbalku v ruce po dvou měsících. Přijíždíme do Kletečné akorát na večeři a po ní už následuje promítání dokumentu Pásky z Nagana. Předtím vysvětluji holkám, co vlastně Nagano bylo a čeho tam naši hokejisté dosáhli. Koukají na něj se zaujetím a z toho mám radost.
Pondělí 12.8.
Krátký ranní běh a protažení před snídaní nás dostane do provozní teploty. Po snídani sedíme nad statistikami MS mužů 2018 a ukazujeme si na nich přednosti úspěšných týmů. Třeba jak Finsko umí po získání míčku jít přímo do branky a skórovat. Dopolední program na zaměření na sílu – střed těla a výběhy do schodů. A k tomu trošku hry ve formě nohejbalu. Po obědě jsou na programu dva venkovní bloky, oba dva na rychlost a výbušnost ve formě her a závodů. A po večeři následuje promítání první části filmu Hokejový zázrak.
Úterý 13.8.
Krátká rozcvička před snídaní prostě musí být, protočíme ztuhlé tělo, zaběháme si mezi kužely a po snídani další porce teorie. Pouštíme si tentokrát florbalová videa na téma rychlá hra, nahrávka z první, střela z první. Poté již ven na trávník a zpevňujeme střed těla i jeho další části, hrajeme biatlon a nakonec zbývá troška času na oblíbený nohejbal. Po obědě odjezd do naší domácí haly na tříhodinový trénink, kde navazujeme na ranní teorii – být rychlý, přímý a důrazný. A musím s radostí konstatovat, že se to povedlo beze zbytku. V pět hodin jsme už všichni totálně propocený a utahaný, ale výraz v obličeji mluví za vše. Bylo to super vzít zase do ruky florbalku nebo na sebe vzít brankářskou výstroj. Po večeři následuje druhá část filmu Hokejový zázrak.
Středa 14.8.
Bez rozcvičky by nemohl den začít a není tomu jinak ani dnes. Krátký běh ukončujeme na hřišti, protáčíme klouby a pak se deset minut věnujeme žebříku. Výběh do kopce na snídani a po ní už hodina teorie na téma Jak dobře střílet s Adamem Delongem. Pak už jdeme posílit střed těla, vyběhnout několik schodů a trochu si na nich i zaskákat, zahrát si biatlon a taky nohejbal. Po obědě další porce fyzické námahy se zaměřením na rychlost a výbušnost. Celkem tři hodiny her a neustálého pohybu a na konci dne toho máme všichni dost. I když po večeři už mi to nepřijde. Holky už jsou zase plné energie. Po večeři si pouštíme dokument Návrat mistrů a sledujeme další úspěch našich hokejistů.
Čtvrtek 15.8.
Opět nic neměníme, protahujeme a zahříváme před snídaní naše těla. Opět výběh do kopce a po snídani na vytrávení další video na téma Florbalové kličky s Filipem Langerem. Po teorii ani tentokrát nevynecháváme posílení středu těla a pozoruji, jak velký pokrok jsme za pár dní udělali. Super! Pak následuje tvrdá vybíjená, kde nikdo nikoho nešetří a pak několik cviků na sprinty a agilitu. Po obědě chvilka odpočinku a pak už vyrážíme do naší haly na tříhodinový trénink. Hlavní téma je stejné, být rychlý, přímý, důrazný a ještě k tomu přidávám hru 1 na 1. Zpocený po tréninku (taky jsem si zahrál) mám dobrý pocit. Jde to správným směrem. Jedeme zpátky a po večeři pouštíme film Couch Carter. Předtím si připravuji plán na poslední den soustředění. Nebude se zásadně lišit od ostatních, jenom večer jedeme na dva přátelské zápasy do Ledče nad Sázavou.
Pátek 16.8.
Poslední den našeho soustředění. Je nás už o jednoho míň, včera večer nás opustila Sára, neboť dnes odlétá s rodiči na dovolenou. Koukám na předpověď počasí, která není příznivá. Má skoro celý den pršet. Snad se nám to vyhne a dovolí nám dokončit program fyzické přípravy. Ranní rozcvička s hudbou je už rituál. Opět používáme kužely a žebřík a naše nohy jsou v provozní teplotě. Po snídani poslední porce ranní teorie na téma hra 1 na 1 s Milanem Garčarem. Potom už jdeme zase posílit naše tělo a potom posilujeme nohy na schodech. Několikrát je vybíháme různými způsoby a pak už jdeme na opičí dráhu v rámci zlepšení agility. Pak už tři sety volejbalu a je čas oběda. Po obědě nás čeká poslední odpolední část soustředění. Opět si zaběháme maximální rychlostí, budeme u toho měnit směr a různě se otáčet. K tomu nám pomáhají různé hry. Poslední část probíhá v průtrži deště, ale nikomu to nevadí. Naopak. Večeře je posunuta na 17 hodin, neboť o půl šesté vyrážíme do Ledče nad Sázavou na přátelský zápas se Světlou nad Sázavou a Florbal Jesenice.
Zápasy probíhaly přesně podle představ, v tomto případě nešlo o výsledek, ale o to vyzkoušet nové věci a posunout se dál. A to se povedlo.
Po návratu sedíme pohromadě a společně se bavíme nejen o florbale a soustředění, ale i dalších s florbalem nesouvisejících věcech. Na otázku: „Spěcháme ráno domů nebo si dáme rozcvičku a něco si zahrajeme?“ přichází jasné odpověď: „Chceme se hýbat, nemusíme spěchat“.
Sobota 17.8.
A co se domluvilo v pátek večer, se v sobotu ráno stalo. Vidím únavu ve tvářích po pár hodinách spánku (večerka nebyla), ale to nikomu nebere chuť si zaběhat, protáhnout tělo a zahrát si nohejbal. Pak už jenom naházet věci do auta a je opravdu konec.
Co napsat na závěr? Hlavou se toho honí hodně. Soustředění se povedlo a splnilo účel. Fyzicky, takticky i psychicky jsme se posunuli o kus dál. To se samé platí i pro týmovost, zase jsme něco silnější a pevnější. Jak jsme si řekli v pátek večer. Nejsme sice všichni stejní, ale navzájem se respektujeme, uznáváme se a jeden za druhého se vždy postavíme. A to je prostě úžasné.
Holky, děkuji za krásný týden. Bolí mě nohy, jsem utahaný, ale spokojený. Čeká nás náročná sezóna, opět se budeme rvát s přesilou hráček. Až to přijde, tak si vzpomeňme na tento týden, co všechno jsme zvládli. Kolik běhů, sprintů jsme uběhli, schodů a kopců vyběhli, kolik cvičení na agilitu jsme stihli a také co všechno dalšího jste se dozvěděly při hodinách teorie. Máte můj obdiv, dřely jste, nikdy jste nepolevily, navzájem jste si pomáhaly a povzbuzovaly se, i když kolikrát bylo vidět, že toho máte dost. Jsem na Vás pyšný, týme.
Také opět díky asistentům Brotchimu a Kocíkovi za jejich pomoc. Díky kluci, držíme Vám palce.
David Štursa
PS: Níže najdete video a také pár fotek